Komenský (nejen) pro děti
V rámci cyklu Dějiny udatného českého národa byl 65. díl věnován osobě Komenského. Cyklus vznikl podle knihy Lucie Seifertové a výtvarnou stránku zajistil Pavel Koutský.
Jan Amos Komenský je jednou z nejsnáze rozpoznatelných postav českých dějin, a to díky existenci několika charakteristických znaků, umožňujících Učitele národů snadno identifikovat. Mezi tyto základní Komenského rysy patří především jeho čepička (solideo) odkazující k Jednotě bratrské a učenecký plášť nebo dobový kabát, vysoké čelo, plnovous a případně dlouhé vlasy.
Na starších portrétech se často objevují atributy učenosti (pero, knihy a globus), zatímco v moderních zobrazeních, a to především parodických, se důraz od Komenského-učence přesouvá na Komenského-učitele. S jeho vyobrazením jsou tak spojována klišé, týkající se učitelské profese všeobecně, především interakce mezi pedagogem a nezbednými žáky. Tomu odpovídá i proměna atributů Jana Amose Komenského, častěji zobrazovaného s tabulí a křídou.
Základní Komenského rysy ale zůstávají zachovány i v moderních zobrazeních, bez ohledu na jejich formu.
Základní vyobrazení Komenského představují podoby známé z rytin vzniklých již za jeho života. Existují dvě nepopiratelná zpodobnění – anglické a holandské – a z nich odvozené varianty. Za nejstarší podobiznu Komenského je pokládána rytina vzniklá v Anglii roku 1642, kterou vytvořil George Glover podle kresby připisované Václavu Hollarovi.
Druhá základní podoba se odvíjí od holandského portrétu Komenského z titulního listu amsterdamského vydání díla Opera didactica omnia (1657), vytvořeného Davidem Logganem podle kresby malíře a grafika Crispina van de Passe.
Tyto nejstarší rytiny se staly klíčové pro pozdější zobrazení Komenského především jako učence a následující výtvarníci většinou vycházeli z těchto autentických portrétů vzniklých v 17. století.
Již z 2. poloviny 17. století pochází Komenského portrétní obraz od nizozemského malíře Juriaena Ovense, Rembrandtova žáka, a ve stejném období vznikl i údajný Komenského portrét od samotného Rembrandta van Rijn.
Všechny tyto obrazy poté výrazně ovlivnily zpodobňování Jana Amose Komenského v českém prostředí a vytvořily základní představu o Komenského podobě přetrvávající dodnes.
Moderní doba nabízí široké možnosti zpracování (grafika, koláž, fotografie, audiovizuální tvorba). Tyto nové způsoby vizualizace mohou promlouvat k široké veřejnosti taktéž skrze virtuální prostředí současnosti.
Novější umělecká ztvárnění se zpravidla ubírají dvěma směry: 1. tradicionalistické zpracování v moderním pojetí (tj. věrnost předloze za užití nových technik) nebo 2. inovativní přístup (barevností, proporčností, proměnlivostí Komenského charakteristických rysů).
U novějších uměleckých ztvárnění se setkáváme se snahou o uvolněnější interpretaci Učitele národů bližší současnému příjemci. Tento pohled však i nadále čerpá z respektu k pozitivnímu obrazu Komenského v kolektivní paměti, jež se stává nástrojem konfrontace s aktuálními celospolečenskými otázkami a výzvami.
JAK na motorce - pojetí "moderního učitele"
JAK koláž - plakát výstavy Muzea Šumperk
JAK jako pracant - analogie na Babiše, kresba Michal Neradil
Rembrandt portrétuje J. A. Komenského - Adolf BornV rámci cyklu Dějiny udatného českého národa byl 65. díl věnován osobě Komenského. Cyklus vznikl podle knihy Lucie Seifertové a výtvarnou stránku zajistil Pavel Koutský.
Komenský se objevil i na bankovkách. V roce 1986 byla vydána první série papírových dvacetikorun s jeho vyobrazením. Autorem návrhu byl Albín Brunovský.
Po rozdělení federace se Komenský dostává i na novou měnu ČR. Od roku 1993 se s ním setkáváme na dvousetkorunové bankovce. Jejím autorem je Oldřich Kulhánek.
Moravská zemská knihovna
Kounicova 65a
601 87 Brno
