Komenského tvorba je často spojována s texty. Jeho mapa Moravy nabízí odlišnou perspektivu pohledu na známou osobnost, která ke čtenáři promlouvá kartografickým jazykem. Komenský na přípravě mapy pracoval zřejmě několik let, nejspíše v závěru druhého decenia 17. století, tedy ještě během svého pobytu na Moravě. Pečlivě připravované dílo našlo svého tiskaře až v letech 1626 nebo 1627 v Amsterdamu, který dominoval tehdejší mapové produkci.
Nejstarší otisky mapy se řadí mezi tzv. nieuwskaarten, novinové mapy, které doplňovaly aktuální vojenské a politické zpravodajství. Zájem o dění ve střední Evropě podpořený událostmi třicetileté války se setkal s mecenášskou přízní dalšího exulanta – bývalého moravského zemského hejtmana Ladislava Velena ze Žerotína, kterému je mapa věnována. Sousloví Komenského mapa Moravy působí dojmem, že se jedná o jeden mapový list dochovaný v několika exemplářích.
Situace je ale složitější. Mědirytecká technika umožňuje reprodukci jen určitého množství kopií, poté je třeba rytinu obnovit, nebo vyrýt novou. Mapa, původně vydaná jako samostatný list, začala být v různě pozměněné podobě poměrně záhy řazena do atlasů několika nizozemských firem. Poslední edice se objevují více než sto padesát let po prvním vydání, celkem byla mapa vytištěna ve více než stovce odlišných vydání.
Kolorovaná verze klasického vyobrazení mapy s vedutami čtyř moravských měst,
pozdější otisk desky z přelomu 17. a 18. století.
Umístění: Moravská zemská knihovna v Brně, sign. Moll-0001.782.
Kolorovaná mědirytina.
Vydání mapy na desce otiskované do nizozemských atlasů rodiny Blaeů.
Užití v atlase dokládá nejen vertikální přehyb a poškození uprostřed mapového obrazu, ale i latinský text na jeho rubu.
Umístění: Moravská zemská knihovna v Brně, sign. Moll-0001.783.
Kolorovaná mědirytina.
Projekt vznikl v roce 2013 a jeho cílem bylo pomocí georeferencování zvýšit úroveň zpřístupnění digitalizovaných mapových sbírek v ČR. V principu jde o umisťování starých map na mapy současné. Získávají se tím i nová metadata, což vede k rozšíření možnosti psáce s digitalizovanými mapami.
https://www.staremapy.cz/
Projekt indexuje přes 400.000 map pocházejících ze sbírek archivů, knihoven a dalších paměťových institucí. Z českých zde najdeme např. Moravskou zemskou knihovnu, Národní technickou knihovnu, Akademii věd ČR, Univerzitu Karlovu nebo Masarykovu univerzitu. Pokud chcete mapy prohledávat, stačí zadat požadované místo a po jeho nalezení se zobrazí také mapy, které jsou s tímto místem spojeny.
https://www.oldmapsonline.org/